Spirála života
Ranní probuzení
/vděk Matce Zemi/
Svítá, svěží vzduch, rosa v trávě,
ranní nebe
a ptáci ve stromech zpívají i pro Tebe.
Ptačí chvalozpěv nad ránem
a nebe pokryté růžovým saténem.
To Matka Země se probouzí
a v tu chvíli Ti nic neschází.
Je to Boží krása odvěká,
stvořená pro život člověka.
Je to dar nejcennější, od Vesmíru,
dokonale šitý namíru.
Dokonalost sama,
teď a tady jsme doma.
Važme si Matky přírody,
jen láska naše ji může uzdravit.
Pocta vodě
Jen tak si plyneš v času,
jsi poklad Země v jasu.
Svou píseň si zpíváš,
sluneční třpyt ve vlnkách vzýváš.
S oblázky si pohráváš,
tolika nám toho dáváš.
Krása, nežnost labutí, díky Tobě, vyniká,
v Tobě život vzniká i zaniká.
Netrápí Tě samota,
jsi proměnlivé zrcadlo života,
odhalená "nahota".
Vodo, vodičko, díky za Tě,
díky, díky, že jsi naše.
Láska - klíč k srdci
Láska to největší naše přání,
tak hřejivá Boží síla, že o tom není ani zdání.
Jen s láskou má život smysl,
mít lásku v sobě, to mám na mysl.
Lásku, kterou pak daruji i Tobě,
miluji Tě, miluji tě, miluji,
Vám všem ji daruji.
Láska matky k dítěti,
souznění muže a ženy v objetí,
pod ochranou Boha,
všeobjímající láska a darující svoboda,
bez představ a očekávání,
to vše pak tvoří krásné milování.
A proto jen s láskou tvořme
a budeme se tu mít dobře.
Prosím stavme jen mosty navzájem k sobě........
Pocta stromům
Vděk Vám stromům, vděk Vaší pokoře,
vděk, že poskytujete mnohým domov,
v korunách , tam nahoře.
Slunce a vítr si s listy pohrává,
tím záře a chvalozpěv se nám rozdává.
Malovaná podzimní symfonie barev,
hra stínů a světel je Vaším darem.
Díky, že oplýváte takovou krásou,
jste pro nás všechny nesmírnou spásou.
Krás(k)a podzimu
Stromy se svlékají,
odhazují svůj zlatavý šat.
Teď a tady se odevzdávají,
jako laskuplný vztah,
kdy žena se odhaluje muži
a odkrývají si navzájem své tužby.
Ta barevná krás(k)a podzimu,
připravuje se opět na zimu.
Příroda je dokonalost sama,
spojme se s ní, tančeme s ní,
souzněme s ní...
a ucítíme, jak je nám láska dána.
Hory, výšiny........
Lesy, kopce, hory,
vy, jež jste tak blízko nebi,
dáváte nám tolika ochrany
a my jež jsme tam dole v údolí,
s úctou k vám vzhlížíme
a s vámi se k nebi, jakoby, přiblížíme.
Vaše ranní krása oslnivá,
kdy slunce "s vámi" vychází,
v tu chvíli srdce se nám otevírá
a nový den k nám přichází.
Sněžné poselství
/vděk Bohu/
Napadl sníh, bílý, andělský sníh
a třpytivé vločky se honí v oblacích.
Má tvář vzhlíží za oknem,
o čem tak asi sním?
Nad krásným novým dnem,
nad radostí v dětských očích,
nad domovem,
nad svobodným letem ptáků v oblacích,
nad skutečnou láskou, která není snem.
Jak život je vlastně překrásný
a i když nám není nejlépe,
být tady je dar vzácný.
A proto za svým snem jděte,
důvěřujte v život, v Boha, v sebe
a můžete vytvořit cokoliv chcete.
Však vše, co potřebujete, dostanete.
Domů, k sobě
Vrať se k sobě domů,
vrať se ke svému Bohu.
Poslouchej své srdce,
to tě vede ke svobodě a lásce.
Věř svým citům, pokorně,
buď oddaný a věrný sobě.
Tímto si vytvoříš své nebe na zemi, svůj svět,
úžasný, blažený jako ten nejnádhernější květ."o)
Tanec života
Zkus se nadechnout do celého těla,
staň se umělcem svého života, žádné vězení, cela.
Osvoboď se od posuzování a zbytečných hodnot,
tanči si svůj vlastní život, srdce klenot.
Teď a tady dýchej, zpívej, tvoř..., buď sám sebou,
poslouchej svůj rytmus, buď si něhou.
Tvá posvátná svatba duše a těla,
ať jest připravena.
